Pekingské parky nejsou jen doplňkem hlavních památek. Ráno slouží cvičení, tanci a setkávání, přes den nabízejí stín a večer vyhlídky na město. Každý areál má jiný charakter, proto je lepší vybírat podle polohy a typu zážitku než podle jediného žebříčku.
Beihai Park patří k nejstarším dochovaným císařským zahradám. Má rozlohu přibližně 68 hektarů a více než polovinu tvoří voda. Bílá pagoda, ostrov, mosty a severní břeh umožňují několik různě dlouhých okruhů.
Jingshan Park nabízí nejlepší přehled o centrální ose. Vrch bezprostředně severně od Zakázaného města vznikl z materiálu vyhloubeného při stavbě příkopu. Z horního pavilonu je za dobré viditelnosti patrná kompozice paláce i moderní panorama.
Chrám nebes spojuje obřadní architekturu s rozsáhlými zahradami a starými borovicemi. Brzy ráno zde lze sledovat běžný parkový život ještě před hlavním přílivem návštěvníků k Síni modliteb za dobrou úrodu.
Shichahai a Xihai představují otevřenější vodní krajinu uvnitř historických čtvrtí. Xihai Wetland Park má okružní cestu dlouhou přibližně 1 450 metrů. Oblast je vhodná pro spojení procházky u vody s hutongy a Věžemi bubnu a zvonu.
Olympijský lesopark nabízí modernější a rozlehlejší krajinu na severu města. Je vhodný pro delší chůzi nebo běh a funguje jako protiklad kompaktních císařských zahrad v centru.
Otevírací doba, vstupné a rezervační pravidla se mezi parky liší a mohou se sezoně měnit. Pro klidnější návštěvu je nejlepší přijít ráno, kdy jsou parky zároveň nejvíce součástí každodenního života místních obyvatel.
