Panorama Pekingu nevytváří jediná souvislá řada výškových budov. Historické centrum si zachovává nízké měřítko a přímou císařskou osu, zatímco nové dominanty vyrůstají zejména v obchodních a rozvojových čtvrtích. Kontrast je součástí dnešní identity města.
Nejvýraznějším příkladem současné architektury je sídlo CCTV v centrální obchodní čtvrti. Stavba navržená kanceláří OMA vznikala mezi lety 2002 a 2012. Dvě nakloněné věže se nahoře i dole propojují a vytvářejí trojrozměrnou smyčku místo tradiční samostatné věže.
Vrchní část má konzolu dlouhou 75 metrů. Právě spojení svislých a vodorovných objemů mění vzhled budovy podle úhlu pohledu. Z jedné strany působí téměř plošně, z jiné je zřejmé, že obě věže obíhají velký vnitřní prostor.
Historické město používá jiný architektonický jazyk. Centrální osa pracuje s posloupností bran, nádvoří a střech. Její účinek nevzniká výškou, ale symetrií a dlouhým průhledem. Z parku Jingshan lze tuto strukturu sledovat směrem k Zakázanému městu a dál na jih.
Mezi oběma póly leží obytné čtvrti, univerzitní kampusy, olympijské stavby a rozsáhlé dopravní uzly. Peking proto není přesným soubojem starého s novým. Jde o několik městských měřítek, která se střídají podle funkce a doby vzniku.
Pro poznání architektury je vhodné porovnat dvě vyhlídky. Jingshan vysvětluje historickou kompozici, zatímco prostor kolem Guomao a sídla CCTV ukazuje současnou obchodní metropoli. Teprve společně dávají přesnější obraz města než jeden ikonický pohled.
